Podíváme se na náš areál historickými fotografiemi z výšky. První dvě jsou po spojeneckém bombardování nádraží z 23. a 24. března 1945. Jasně zřetelné jsou 4 krátery, 1. na tréninkovém hřišti, 2. v růžku, kam vyvážíme trávu, 3. u zahrady Málků a 4. na pozemku nohejbalistů (dříve tu byla loděnice). Zajímavostí je, že sezóna 1944/1945 nebyla pro vyostřenou válečnou situaci a blížící se konec války rozehrána a zhruba v dnešním velkém vápně u hospody byl Bulhar, který tu pěstoval a prodával zeleninu. Další 3 letecké záběry jsou již z poválečného roku 1946, zmizel Bulhar i krátery, zato přibyla dřevostavba, kde byly šatny hráčů, malá kancelář a klubovna (dnešní hospoda Koháč). Další zajímavostí je, že tehdy ještě nebyla ulice L.M.Pařízka (dříve Budovatelská), z Roudného se jezdilo na Lineckou (dnešní Lidickou) Heydukovou ulicí.

Historická klubová chvíle nastala dne 10.9. 1933 otevřením našeho hřiště, kterému se začalo říkat „Za Měšťanským pivovarem“. Při nástupu činovníků a hráčů je zachycen železniční most a legendární pešunk. Samotné hřiště otevřel proslovem starosta Č.Budějovic JUDr. Albín Dlouhý, který nám při této příležitosti slavnostně předal vlajku SK Slavia ČB. Následně jsme sehráli mistrovský zápas áčka s Bleskem Klikov a přátelské utkání zájezdních XI. se stejným soupeřem, nutno podotknout, obě vítězná. Tento historický fakt dokazuje zápis slávistického i klikovského kronikáře.

Milí přátelé naší Slávie, díky Michalu Průchovi, známému badateli historie jihočeské kopané, jsme získali úžasný fotomateriál. Původní stanovy našeho klubu sepsané 10.května 1933. Z fotografií závěrečných bodů stanov a podpisů zakládajících členů jasně plyne, že byly vyhotoveny minimálně ve 2 kopiích. Stanovy klubu byly schváleny Zemským úřadem v Praze dne 24.března 1934 (na jednom dokumentu uvedeno chybně vpravo nahoře 24.března 1933). Jejich součástí byly i karty, do kterých se zapisovalo vedení klubu vzešlé z pravidelných povinných ročních valných hromad. Pan Michal Průcha nám poskytl i další dokumentační fotomateriál, který vám rádi nabídneme na těchto stránkách v podobě miniseriálu z naší bohaté historie. Děkujeme vám za pozornost.

Významný dokument z 14. února 1949 kdy došlo ke sloučení fotbalových klubů SK Slavia ČB a SK Sparta ČB (založeny ve stejném roce 1933) do společného klubu TJ Sokol II ČB, který pod touto hlavičkou hrál na našem hřišti U Malého jezu, tehdy označované „Za Měšťanským pivovarem“ (dnešní Samson). Časová osa názvů našeho klubu: 1933-1949 SK Slavia ČB, 1949 TJ Sokol II ČB, 1949-1951 SK Koh-i-noor ČB, 1951-1953 TJ Sokol Koh-i-noor ČB, 1953 -1956 TJ Tatran Koh-i-noor ČB, 1956-1959 TJ Tatran ČB, 1959-1993 TJ Koh-i-noor ČB a od roku 1993 (opět hrdě ke kořenům) SK Slavia ČB.

Rarita z 10. února 1938 – je zřejmé, že se tehdy musely hlásit přátelské zápasy na policejní ředitelství.

„Zájezdní XI. jedenáctka“ l.p. 1933, která sehrála v tomto roce založení klubu 18 přátelských zápasů s celkovým skóre 71:30. Nejlepšími střelci byli Jojánek s 21 góly, následují Leoplold Čtvrtník s 18 a Kofhanzl s 12 brankami. Zájezdní XI. byla doplňkem áčka mužů, které sehrálo roku 1933 19 zápasů, z toho 7 mistrovských, 11 přátelských a 1 pohárový s celkovým skóre 99:55, nejlepší střelec byl Kalina s 19 góly, následují Wolf a Kadoun se 17 brankami.

Milí příznivci naší Slavie, dostala se nám do ruky kronika našeho klubu, kterou začal psát pan Jan Wolf 30.7.1933, tedy v roce založení. V ní je i nejstarší dochovaná fotografie týmu mužů ze zápasu s Bleskem Klikov dne 20.5.1933. Kronika potvrzuje, že otevření našeho hřiště proběhlo 10.9.1933 zápasem mužů a rezervy se stejným soupeřem. Z toho plyne, že všechny zápasy do té doby jsme sehráli u našich soupeřů. Je fascinující vizitkou našeho klubu, že už v roce založení jsme měli A-tým mužů, jeho rezervu a navíc C-tým. Ty doplnili ještě staří páni a dorost. Můžeme být právem hrdí na naší historii trvající již 93 let. Přejeme vám vše dobré a děkujeme za přízeň, kterou nám projevujete.