JEDEN KLUB. JEDNO MĚSTO. JEDNA SLAVIA.

Překvapivá odpověď je kladná, neboť se naše hřiště stalo dočasným azylem divizního týmu VTJ Dukla Hraničář ČB.

Jednalo se o celou sezónu 1967/68 a podzimní část roku 1968. Na fotografii je mužstvo Hraničáře právě když začínali hrát u Maláku, na pozadí můžeme rozpoznat dřevěnou loděnici, která po povodních 2002 „odplavala“ do Samsonu.

V Dukle tehdy hrál později známý fotbalový trenér pan Jindřich Dejmal, který nám ochotně poskytnul snímky z osobního archivu. (dole s míčem s pěkným pohledem na náš plac).

Jindra nám ke svému působení na Koháči říká: „Dobře si pamatuji na kanonýra Láďu Boudu, na Klému Dvořáka (oba narození v roce 1948) a na Petra Brejžka, ten tehdy vedl ženský tým.“ Jindřicha můžeme vidět v souboji o míč z utkání s Lokomotivou Plzeň.

Další fotka je ze zápasu s béčkem plzeňské Škodovky, na které jsou zachyceny elegantní nůžky.

Jindra dodává: „Tehdy jsme hráli nejvyšší soutěž široko daleko“. A má samozřejmě pravdu, v roce 1967 došlo ke skandálnímu výsledku divizního zápasu Dynama s Lokomotivou ČB 10:0, Lokotka byla přeřazena do krajského přeboru a Dynamo dokonce do 1.A třídy (z tohoto utkání se raduje z gólu Jindřich Novák a smutní Miroslav Kamiš).

S Hraničářem na Koh-i-nooru se rozloučíme společným fotem “mazáků”, což byl dobový výraz pro druhoročáky na vojně.

Panu Jindřichu Dejmalovi děkujeme a přejemu jemu i vám všem hodně zdraví a životní pohody.