JEDEN KLUB. JEDNO MĚSTO. JEDNA SLAVIA.

Máme v rukou tzv. Loulovu kroniku, kterou vedl od července 1998 do září 2003. V tomto období byl vedoucím našich mužů a trenéry byli z větší části Jiří Beneš a Dalibor Kollar. Ostatně podívejme se jmenovitě na celý tým.

Ale pojďme postupně po stránkách a současně po letech, když máme k dispozici pěkně ucelený material. V červnu 1999 jsme se zachránili v 1.B třídě gólem Vládi Šafraty 2 min. před koncem utkání, což prozrazuje novinový článek a foto.

Na dalším snímku je sám kronikář, který gratuluje k vítězství v 47. ročníku Hynkova memorialu kapitánovi Plané.

Finále jsme v tomto ročníku v roce 1999 projeli: Slavia ČB – SK Planá 3:5 (1:2) Beníšek, Kladenský, Feller – Sýkora, Kureš, Vyškovský, Gudheyl, Kropík.

Pokračujeme naším vítězným mužstvem na 25. ročníku římovského turnaje z 21.7.2000. Zleva stojí trenér Beneš, Vazač, Svobodný, Vítovec Petr, Vítovec Pavel, Winter, Staněk, vedoucí Loula, dole sedí Šiller, Pirnos, Fríd, Bez, Mareš a Šafrata, vpředu leží Ždiarský.

Popojedeme o rok později bojovnou ukázkou ze zimního turnaje na Akře. Zajímavý je pohled na Honzu “Johna” Pirnose v čepici jako hráče, všichni ho totiž známe hlavně jako superdlouholetého trenéra.

Na jaře 2001 jsme hráli derby na Čtyráku, o půli jsme vedli brankou Kolmana, ale na konečných 1:1 vyrovnal Matoušek, který k nám pak přestoupil.

Přesouváme se zase o rok dál velmi povedeným snímkem z mistráku 1.B třídy v Bavorovicích, Michal Svobodný předvedl obranný zákrok sezóny.

Rok 2002 byl povodňový a pro nás ničivý, proto tehdejší předseda klubu svolal mimořádnou schůzi členů. Pomocí všech se podařilo za necelý rok vybudovat krásné nové hřiště, speciální poděkování však náleží dvěma nejaktivnějším, Klémovi Dvořákovi a Pavlu Hrabovi.

Rádi zmíníme úžasnou kolegialitu velešínského klubu, který nám umožnil krátce po povodních uspořádat Memoriál Václava Sýkory na jejich hřišti.

Následující soutěžní ročník jsme díky souhlasu soupeřů odehráli na podzim kompletně venku, na jaře 2003 nám umožnilo Dynamo sehrát domácí zápasy v jejich areálu na Složišti.

Vraťme se na závěr k osobě pana Václava Louly, pracoval celoživotně nejen pro náš klub, ale pro celý regionální fotbal, proto mu byl právem udělen v roce 2001 pamětní list Českomoravského fotbalového svazu.