Co představuje pan Josef Bican jako legendární kanonýr pro pražskou Slavii, to samé znamená pan Ladislav Bouda pro náš klub (na fotu vpravo vedle tehdejšího brankáře Václava Nováka). Je naším historicky nejlepším střelcem, góly dával v éře TJ Koh-i-noor ČB. Následující text hovoří za vše, v kalendářním roce 1963 sehrál A-tým mužů 39 utkání, z toho 22 mistrovských, 13 přátelských a 4 pohárová. Nastřílel 146 branek a obdrželi pouze 52, kanonýrem se stal s neuvěřitelným počtem 65 gólů Láďa Bouda, který také jako jediný odehrál všechny zápasy (KIN ČB zhruba z této doby). Druhým historickým strojem na branky byl pan Jiří Mráz, který přestoupil z Igly do našeho klubu v roce 1978. V 2.polovině osmdesátých let po dohodě dvou legend jihočeského fotbalu, trenérů Ryneše a Lavičky, šel na 2 sezóny vypomoci v krajském přeboru zpět Igle. Poté se vrátil do našeho klubu, kde sázel jeden gól za druhým do zralého fotbalového věku za A tým, B tým a později i za starou gardu. Měl přezdívku Edu a volal spoluhráče k ofenzivnímu fotbalu nezaměnitelnou hláškou „dopředůůů“ (oba ostrostřelci vedle sebe na soustředění ve Zvonkové u Horní Plané). V článku zmiňujeme Pepi Bicana, nejlepšího světového kanonýra své doby, je úžasné, že na našem hřišti hrál a samozřejmě také skóroval dne 20.7. 1968 (bylo mu tehdy 54 let). Jednalo se o vložený zápas 17.ročníku Hynkova memoriálu: KIN ČB s XI. Internacionálů Slavia Praha  s výsledkem 3:4 (2:2) Hůlka 3 – Bican, Fiktus, Štádler, Morávek. Utkání před 700 diváky s přehledem odřídil Rudolf Ždiarský (dědeček Rendy). Před tímto triem ostrostřelců je třeba smeknout pomyslný klobouček.