JEDEN KLUB. JEDNO MĚSTO. JEDNA SLAVIA.

Fotbalové kluby SK Slavia ČB a SK Sparta ČB vznikly v roce 1933 a zanikly rokem 1949. Pojďme po jejich stopách detailněji. Když se nepohodli páni výboři v Lineckém SK, klubu z Lineckého předměstí Č.Budějovic, z roztržky vzešly dva nové. Ti, co odešli, založili Spartu, zbylí přejmenovali klub na Slavii. Vlastníme kroniky obou klubů, naše byla založena 30.7.1933, sparťanská o pouhý 1 den dříve.

Kronika rivala byla zaměřena spíše na zápisy z výborových schůzí, slávistická kladla důraz na referáty ze zápasů. Jeden takový můžeme vidět ze vzájemného pohárového derby dne 29.6.1937.

Sparťanem tělem I duší byl pan Václav Prospal (dědeček slavného hokejisty), který vstoupil do klubu v říjnu 1933, za rok se stal sekretářem a pak dlouhá léta jeho jednatelem. Soupeře si připomeneme tablem k desátému výročí založení s grafikou dominant našeho města.

Sparta složitě hledala místo pro vlastní hřiště, nakonec získala pronájem pozemku mezi nynější Krumlovskou ulicí a železnicí.

Letecká fota jsou z roku 1946, na tomto snímku je hrací plocha v pravém dolním kvadrantu, černé lemování po stranách je stín z dřevěného oplocení.

Sparťané přečkali válku, ale kamenem úrazu se jim stalo 10 sousedních zahrádkářů, kteří si stěžovali na národním výboru, že jim neustále fotbalisté ničí majetek, když k nim přelézají pro překopnuté míče. Po opakovaném prošetření policií, byl výměr, který předkládáme krutý, zákaz zápasů včetně tréninků dnem 16.7.1948.

Konkurentovi jsme poskytli azyl na našem plácku Za Měšťanským pivovarem, ale již 21.února 1949 se jednomyslně usnesli výboři na sloučení obou klubů v jeden s názvem TJ Sokol II Č.Budějovice.

Pro Spartu jako název to znamenalo definitivní konec, pro nás do roku 1993, kdy jsme se osamostatnili a vrátili se k původnímu názvu. S Budějovickými “S” se rozloučíme fotem starých pánů Slávie z roku 1973.

Tento tým sehrál se starou gardou Sparty přátelské utkání ke 40letému výročí založení obou klubů.

Rozchodem vznikly, sloučením zanikly, jak by napsal dramatik Václav Havel: „To jsou paradoxy.“