JEDEN KLUB. JEDNO MĚSTO. JEDNA SLAVIA.

Jak se můžeme přesvědčit novinovým článečkem v deníku Jihočeská pravda z července 1992, činovníci Koh-i-nooru a SKP (dřívější Rudé hvězdy) domluvili spojení obou klubů v mužských soutěžích pro sezónu 1992/1993 takto. SKP KIN A bude hrát 1.A třídu na hřišti SKP u Vltavy a SKP KIN B 1.B třídu na Kohíku u Malše.

Trenérem áčka byl Ladislav Klimeš, nemáme mnoho fotodokumentace té doby, tudíž si pomůžeme týmovým snímkem Igly z roku 1987, kde je Láďa, zvaný “Stoletka” ještě aktivní v krajském přeboru. Zajímavostí je, že 4 hráči tohoto mužstva poté působili v našem klubu, konkrétně Jirka Klimeš, Jarda Mikolášek, Milan Bez a Jirka Mráz.

Trenérem béčka byl další bývalý vynikající ligový hráč Dynama Zdeněk Trněný, známý pod přezdívkou “Drak” (tatínek hráče naší slavie Tomáše). Draka máme vpředu, když vstřelil branku na Hynkáči v roce 2011.

Fúze byla vymyšlena dobře, po sportovní stránce to dávalo smysl, ale narazila na zásadní věc. Ze strany SKP nedošlo k výraznému doplnění, natož zkvalitnění kádru, pravidelně od nich chodili max. 3 hráči. Nebylo tedy divu, že jsme skončili po podzimní části poslední. Na jaře jsme se přesunuli na Koháč a výsledkově se zvedli. Pomohlo nám i naše nerovné specifické hřiště, kde se soupeřům hrálo těžce, na záchranu už to ale nestačilo.

V rozhodujícím zápase jsme hostili Iglu, Karel Kladenský vzpomíná: “Úkol trenéra Klimeše zněl jasně, drž Otu Horčičku, běžela 25min. 0:2, Oťas 2…” (strýc našeho hráče Matěje). Foto je z tohoto mače, který nakonec skončil porážkou 2:4.

Znamenalo to pro nás tedy sestup z A třídy po ročním působení. Byla i pozitiva, pravidelně naskakoval mladíček Zdeněk Šrom, na obrázku vpředu, který si vedl výborně. Byl poté jedním z prvních fotbalových emigrantů do Rakous, kde hrál za Spital am Pyhrn.

Musíme zmínit i béčko, které pod Trněnkou šlapalo nad očekávání dobře. 1.B třídu zachránilo, což umožnilo prodej soutěže do Římova, na čemž jsme se domluvili s tamním bossem Koupalem. Benago totiž kvůli sestupu áčka muselo jít administrativně do okresu. S nepovedenou fúzí se rozloučíme novinovou fotografií z posledního kola, které jsme sehráli na půdě postupujících Dívčic

Ne všechno se povede, zajímavé ovšem je, že v tomto roce 1993 se Igla ČB přejmenovává na Akru a hlavně my jsme se osamostatnili a vrátili k historickému názvu SK Slavia ČB, ale o tom zase jindy.