JEDEN KLUB. JEDNO MĚSTO. JEDNA SLAVIA.

V mottu je přítomný čas, protože naše stará garda válela a válí dodnes. Připomínáme, že tato nejstarší kategorie vznikla již v roce 1933, kdy se datuje počátek našeho klubu. Začneme borci ještě pod hlavičkou Tatranu ČB.

Staří páni našeho klubu byli u vzniku „Budějovické 33“. Klement Dvořák společně s Vláďou Hubeným z Hrdějovic v hospodě na Borku v roce 1978 ustanovili tuto soutěž pro hráče starší 33 let. Začala se hrát pravidelně o rok později ve dvou skupinách, účastníky byly týmy z Budějovic a blízkého okolí. Kléma stojící vedle osvěžujícího se Pepíka Drhy.

Později byla posunuta věková hranice hráčů nad 35 let. O organizaci se u staré gardy od počátku starala dvojice Kléma Dvořák a Jirka Beneš, později Franta Nedbal a Milan Souček, všechny je vidíme na pěkné fotografii.

Vrátíme se v čase zpět do sedmdesátek, na snímku v horní řadě co osoba, to pojem. Zprava Jaroslav Dvořák, tehdejší předseda, Petr Brejžek, duchovní otec dívčí kopané, Václav Novák, vynikající brankář slavné klubové éry, Václav Loula, obětavec tělem i duší a bratři Láďa a Míla Boudové, pan střelec a pan rozhodčí.

Naši nejstarší měli i výjezdy, tady jsou na parádním záběru z rožmberského podhradí. A opět můžeme spatřit jednu osobnost vedle druhé.

A máme tu osmdesátky, které otevíráme společným fotem se čtyřmi bratry Dvořáky, Karlem, Mírou, Pepíkem a Láďou.

Následuje momentka, z které vypíchneme Radka Tejmla, v horní řadě 4. zleva, který za Kohík hrál i v mužích a jehož syn byl výborným obráncem Dynama.

Z další fotky vybíráme gólmana Tondu Drvotu, který léta čapal za naše áčko. Jeho vnuk Víťa Kubal zase proháněl nejednoho obránce a dodnes hraje za starou gardu, jablko nespadlo daleko od stromu.

Ke starým pánům neomylně patří Hynkův memoriál, na tomto záběru přebírá vítězný pohár z rukou Jirky Beneše naše klubová ikona Franta Nedbal, přihlížejí Honza Růžička a Petr Schuster.

Pokračujeme snímkem, kterým vyzdvihneme Václava Sýkoru, nohoře 2. zleva, který byl neúnavným fotbalovým dříčem, bohužel tragicky zahynul, ve vzponínkách ale zůstává s námi.

Předposledním fotem s plejádou našich legend poukážeme na Petra Doudu, dole vlevo, který hrával za naší mládež i muže, byl obráncem, přes kterého málokdo přešel.

Rozloučíme se milou fotkou našich starých pánů, když už to nejde na hřišti, tak rádi posedí a poklábosí u dobrého pivečka. Tak to má být, my mladší před vámi smekáme.